Slzí vám oči, kýcháte, kašlete a na tváři máte vyrážku? Příčinou může být i alergie na chlad, která postihuje bez výjimky děti i dospělé a navzdory očekávání je poměrně obvyklá.
KDYŽ ZAÚTOČÍ ZIMA
Alergii na chlad, ktrou trpí až dvakrát více žen než mužů, může vyvolat chladný vítr, prudký pokles teploty, studená voda, jídlo či nápoje. Nejhorší je však kombinace zimy a vlhka. Podle odborníků je šíření nového druhu alergie zapříčiněno častým pobytem v uzavřených prostorách. Náš organismus totiž už na zimu nemusí být zvyklý.
Odhaduje se, že alergiemi trpí v současnosti přibližně 40% celé populace a počet alergiků neustále stoupá. Alergie na chlad patří mezi nové, méně známé druhy alergií, přesto není úplnou vzácností. MUDr. Adriana Kondrlíková, imunoalergoložka z Nemocnice s poliklinikou Medissimo, vysvětluje: „Alergie na chlad je v podstatě pseudoalergií. Nevzniká totiž jako reakce na fyzikální podnět, tedy alergen. Přesný mechanismus vzniku chladové reakce zatím neznáme, předpokládáme však, že při styku s chladem se uvolňuje hlavní přenašeč alergenů, histamin.“ Jde o hyperaktivitu imunitního systému, která je podobná jako u klasické alergie. „Projevy chladové alergie se vyskytují na pokožce v podobě kopřivky a svědivých bolestivých pupenů, nebo jako suchá popraskaná pokožka na rukou, ale ohrožuje i další orgány. Chladová kopřivka přitom nemusí souviset s žádnou jinou alergickou predispozicí. Mezi nejčastější příznaky patří dále otok na místech vystavených chladu, nadměrná aktivita sliznic horních a dolních cest dýchacích a spojivek. Mezi typické projevy patří například ucpaný nos, slzení očí, pálení sliznice nosohltanu, vodnatý výtok, kýchání a kašel. V extrémních chladových podmínkách se u někoho může objevit křečovité stažení hladkých svalů průdušek, čímž se zúží jejich průchodnost a dochází tak k dušnosti, nebo až k astmatickému záchvatu. Na chlad dále mohou abnormálně reagovat drobné tepny na rukou, což se může projevit jejich bledým, až fialových zbarvením. V prstech občas pacienti dokonce ztrácejí citlivost nebo naopak cítí bolest“ říká imunoalergoložka z bratislavského centra Medissimo, podle níž „číhá“ velké nebezpečí i v chlazených nápojích. Ty mohou mít totiž za následek rychlé ochlazení hrdla a následnou alergickou reakci projevující se otokem, ztíženým dýcháním až udušením. Odborníci však varují, že největší nebezpečí představuje koupání ve studené vodě, kdy náhlá změna teploty těla a pokles krevního tlaku mohou u alergika vyvolat extrémní reakci zvanou anafylaktický šok, který zřídka končí i úmrtím. „Lidé s tímto onemocněním by se měli vyhýbat během celého roku koupání v jezerech a raději upřednostnit koupaliště s ohřívanou vodou a místa, kde je vždy k dispozici odborná pomoc“ varuje MUDr. Adriana Kondrlíková. Chlad může zhoršovat i chronické průduškové astma a takzvanou vazomotorickou rýmu. Tu nezpůsobují viry ani pylové alergeny, ale vnější podněty jako chladný vzduch, prudké světlo, dráždivé pachy či námaha. Diagnostikovat chladovou alergii je navzdory mnohým příznakům velmi těžké. Právě příznaky se totiž většinou chybně zaměňují s jinými onemocněními. Chladovou alergii lze odhalit pouze pomocí speciálních ošetření od rozboru krve až po expoziční test, který se provádí přiložením kostky ledu na předloktí pacienta nebo nalepením dvou zkumavek naplněných ledem na vnitřní stranu předloktí. V případě pozitivního nálezu se na testovaném místě vytvoří klasická kopřivka a otok. Objevit se však může okamžitě i rýma. Pro doplnění se v krvi ještě z laboratorních vyšetření potvrzuje výskyt chladových protilátek, kryoglobulinů. Jejich extrémní nárůst mnohokrát dokazuje i výskyt jiných onemocnění. Imunoalergoložka z centra Medissimo dodává: „Léčba onemocnění je také poměrně problematická, ale po stanovení diagnózy je nejprve důležité odstranění příznaků. Úspěch má většinou užívání antihistaminik a kortikoidů, jako u běžných alergií, protože ty mají protizánětlivý účinek. Ne každá chladová alergie však reaguje na podání léků odezněním a tak častokrát hledáme, které léky jsou pro koho vhodné. Z farmak pacientům při dýchacích potížích pomáhá sprej na uvolnění průdušek, kortikoidové masti proti svědění a zánětu. Terapie však zabírá postupně a léky se užívají během celé zimy, aby se potíže nevrátily“ vysvětluje zkušená odbornice podle níž dokonalá prevence ani neexistuje, protože jde o náhodu, zda se alergické onemocnění vyvine nebo ne. „Nejlevnějším a nejúčinnějším lékem je pravidelné a postupné otužování, kterým se zvyšuje i celková kondice organismu. Přivykání na změny teploty zvyšuje pohotovost cév rychle reagovat na chlad, obranné mechanismy se tak vytvářejí i ve sliznicích, což vede k lepší ochraně před infekcemi z nachlazení a alergií na chlad. S tím však souvisí i pravidlo neoblékat se příliš teple, dopřát si dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, pravidelně větrat, nepřetápět v bytech a sprchovat se střídavě v teplé a studené vodě. Používat třeba termoprádlo, která odvádí z těla vlhkost, a vyzkoušet také hypoalergenní kosmetiku, která nedráždí a chrání před chladem“ jmenuje MUDr. Kondrlíková. Po poradě s lékařem vyzkoušejte i otužování, může být totiž velmi prospěšné. Jde vlastně o jistý druh imunoterapie, která je jedinou specifickou léčbou příčiny alergie a jejímž cílem je snížit přecitlivělost pacienta na alergen.
Jak zabránit alergii na chlad:
– nepřetápějte v bytě a pravidelně větrejte
– neoblékejte si příliš mnoho vrstev, raději využijte funkční spodní prádlo, které udržuje teplo a odvádí vlhkost
– dopřejte si dostatek pohybu na čerstvém vzduchu
– navštěvujte sauny a solné jeskyně
– používejte solné roztoky
– nekoupejte se ve studené vodě – a to po celý rok
– otužujte se s citem
Věděli jste, že…
Alergie na chlad postihuje převážně mladé dospělé lidi, ale výjimkou nejsou ani děti a lidé ve středním věku. Ženy jsou postiženy dvakrát častěji než muži. Množství lidí postižených chladovou alergií stoupá v zemích s chladnějším podnebím, zejména tedy v severských státech. Alergie na chlad se podílí asi 5% na výskytu všech alergických onemocnění.
